... malá odbočka k úvodu...
Našla jsem si práci asi 30km autem od domova. Jezdím autem. Začala jsem kynout, protože neudělám skoro krok pěšky. Rozhodla jsem se, že to tak nenechách. Rozhodla jsem se, že budu jezdit na kole. Usoudila jsem, že moje horské kolo není pro silniční sprinty do práce vhodné. Koupila jsem ojetou silničku. Silnička záhy přestala řadit. Hlavy jsme si nad tím s manželem a dalšími odborníky lámali. Nešlo opravit, zakoupila jsem nový přesmykač...
... konec odbočky...
Jelikož jsem měla včera pocit, že mám technický den (během dne jsem se dle návodu na internetu sama naučila nakreslit jednoduchý plán v AutoCADu), rozhodla jsem se, že přece nejsem žádná nemohoucí slečínka, a proto nebudu čekat, až se mi technicky zdatný manžel vrátí ze služebky a bude mít čas, a jala jsem se montérovat!! Ano, dvě hodiny jsem strávila urputným zápasem se zařízením jménem přesmykač, ale já jsem vyhrála!!! A jsem na sebe patřičně pyšná! Vyměnila jsem přesmykač, u toho rovnou i řadící lanko a nakonec jsem to, i přes to, že to furt nešlo sladit, všechno vyštelovala tak, že to začalo kompletně fungovat!!
Jsem na sebe dneska ukrutně pyšná, protože jsem byla děsně samostatná, děsně technická a hlavně mám konečně pojízdné kolo!
(a že jsem použila návod, za to se ale vůůůbec nestydím!!) :)
Žádné komentáře:
Okomentovat