Ujet stovku na bruslích… když to řeknu, klepou si všichni
většinou na čelo. Ale proč ne, říkala jsem si. Když jsem si koupila asi před 4
lety nové brusle, zjistila jsem záhy, že to je jiné poježděníčko než na „tom
přibližovadle“, co jsem mívala v dětství a že ty kilometry přbývají jedna
báseň! Když jsme ujeli bez mrknutí oka za den 50km, řekli jsme si, co třeba 70?
A za rok jsme dali dokonce dva dny za sebou 75! Takže přišla otázka: „Dáme i tu
stovku?“ Rozhodli jsme se, že jo!
Pro realizaci jsem zvolila německou mekku bruslařů Flaeming. Přece jen tam nekroužíte 20krát dokola jednoho okruhu, ale můžete jet celý den jen a jen za nosem. No a hlavně! Ten asfalt!!! Hlaďoulinkej jak dětská prdýlka, takže co skluz, to požitek! Tam se pak taková stovka najíždí skoro sama!
Vyrazila jsem s klukama z kempu v Oehně (kdybyste
se tam někdy vydali, mrkněte na nástěnku u dámských záchodků, najdete mě tam na
fotce se žlutou vlaječkou Kérkonošské Telechasy v ruce!!- letos jsem
zjistila, že si tam naši skupinku vystavili a jsem na to děsně pyšná) v 8:15.
Měli jsme trochu strach, že budeme mít volnější tempo, tudíž, jsme chtěli mít
dostatečnou rezervu, než přijde večer tma. Tempo jsme však nasadili celkem
svižné! Za 3 hodiny jízdy jsme měli v nohách skoro 60km a usoudili jsme,
že jelikož jsme už za polovinou, máme nárok na oběd.Ten nám slehl docela
rychle, takže na 75. Kilometru přišla krize. Svaly se hlásily o slovo, nohy se
nám pletly, brusle sotva jely. Bylo na čase vyhledat nějaké příhodné
restaurační zařízení. Svalili jsme se u stolečku a půl hodiny si každý beze
slova cucal ze svého půllitříku to, co mu bylo po chuti. Na slovo se nikdo
nezmohl. Po chvíli senám však energie vrátila a my opět ve svižném tempu
dodrandili ke kempu. Když na GPS naskočila 100ka, zaječela jsem nadšeně kolem a
odjela odpadnout k autu! J
Hrdě se teď dmu a pyšním, že jsme to dokázali a magickou
hranici 100km na bruslích zdolali!! Mohlo se to zpočátku zdát jako šílená
nápad, ale neodradil nás a my ho zmákli!!
A co vy? Nechcete taky vyrazit na brusle? Klidně i na míň než stovku, jen se trochu provětrat, pročistit si hlavu, posílit zadkový sval, protáhnout sval stehenní, pokochat se krajinou a hlavně se u toho tolik nezadýchat jako třeba u běhu!! A ten pocit , když kolem vás vzduch sviští, to je teprve ončo!!
NAUČNÉ OKÉNKO!
Noste na brusle HELMY!! Možná si myslíte, že vám víc hrozí
odřenina kolen, loktů a dlaní než hlavy, ale to se vždycky zahojí!! Hlavinku
máte jen jednu a je třeba si ji na chvilku ještě chránit!!!!
PRAKTICKÉ OKÉNKO!
Na brusle do Německa
Nejlepší bruslení v Německu, přes 200km tras. Bruslit
můžete na 7 okruzích, kdy nejmenší má 11km, nejdelší 92km, kilometry se
načítají samy! Příjemné ubytování je v kempu v Oehně! Mají i
chatičky, ale je třeba rezervovat dost dopředu. Zázemí je vybavené, v nepřízni
počasí můžete hrát ve společenské stodole pinčes, nebo fotbálek.
Máme je z Čech trochu blíž. Kolem hlavních jezer se dá
nabruslit skoro 50km, ale můžete kroužit i okolo jednotlivých jezer, pokud si
na 50ku netroufáte. V některých jezerech se dá i koupat, jezdit na
lodičkách, windsurfovat, kitovat. Pokud máte sluníčko, je na Lužicích atmosféra
přímo přímořská! Jezera se jen modří, sluníčko pálí, borové lesy voní jako ve
Středomoří. Asfalt není špatný, jen nesmíte den předtím klouzat po stezkách
flaemingských. Pak je rozdíl nepopsatelný! Lužická jezera je oblast bývalých
lomů, které se postupně systémem kanálů zavodňují a zaplavují, což je i pro
netechnicky zaujaté návštěvníky zajímavým kochacím úkazem. Určitě vylezte na „rezavou“
vyhlídkovou věž a zastavte se v obci Sedlitz v kavárně v bývalé stodole
– mají fenomenální dorty, krásné posezení a muzeum Barbín! :)
Kousek dál leží u obce Boxberg jezero Bärwalder See, kolem něhož vede kolem
dokola stezka dlouhá 22km. Moc pěkný asfalt, vyhlídka industriálně přírodní –
skoro celou dobu vidíte elektrárnu! :) Ale jinak moc pěkné místo. Po bruslení můžete
navštívit amfiteátr ve tvaru UCHA!
Žádné komentáře:
Okomentovat