Tak trochu jiná cesta do práce

Je typické letní prázdninové ráno! Obloha vymetená bez mráčku, chladivý vánek ještě trochu studí,ale sluníčko už dává najevo,že bude dneska hřát a pálit vydatně! Sedím na nástupišti nádraží v Lysé nad Labem,čekám na vlak a pozoruju ostatní cestujíci.Většimou jsou to výletníci s batůžky,děti nedočkavě poskakující kolem svých rodičů! Začaly prázdniny a je to znát!!

Úplně se vidím před pár lety, jak jsem stejně jako dneska na nádraží s krosnou na zádech, trochu smrdím, protože se vracím domů z nějakého toho dobrodrůža (a ve světě dobrodružství sprchy přece nejsou!), ovívá mě ranní letní vánek, který slibuje, že další z letních výletů, cest a dobrodrůž určitě na sebe nenechá dlouho čekat...

Jenže tenkrát mi většinou na sebe navazující dobrodrůža přerušila maximálně sprcha doma, vyprání, přebalení krosny a jelo se dál. 

Teď sedím na nádraží, po pěti dnech v horách trochu (víc) smrdím, po  noci v lehátkovém voze ze Slovenska až k nám jsem ještě trochu oamčkaná a JEDU DO PRÁCE!!! Tedy k počítači, do kanceláře,  na 8,5 hodiny a do oficiální dovolené ještě daleko!

Ale i tak jsem z toho letního ospalého rána na nádraží slibujícího nevšední den a zážitky děsně nadšená a okouzlená!! Hlavně, kdybych nejela rovnou do pracovního procesu, jela bych domů, tam se kultivovala a  buď ještě ten den, nebo až ten další bych jela do práce autem. A kde by byl ten pocit dálek, ten raní letí vánek? Na nádraží v Lysé, nebo na jakémkoliv jiném nádraží... ale nebyla bych tam já! S tím, že už jsem velká holka, co musí chodit denně do práce, se už budu muset smířit, ale tohle ráno mi zas dodalo trochu optimismu do života, že pokud se toho nebojíte, že kolegům omráčíte hned po příchodu pár smyslových orgánů a že nebudete trávit noc ve své postýlce, dá se takové malé dobrodrůžo zažít i ve všední pracovní den!  A určitě nejednou! A třeba právě na tuhle cesto do práce budu ještě dlouho vzpomínat, protože byla jiná!!!! Takže vzhůru do neznáma - do neobyčejna!!